Oltář Panny Marie Růžencové
Oltář Panny Marie Růžencové
PŮVOD
Oltář Panny Marie Růžencové, který se nachází ve farním kostela sv. Jana Křtitele v Hlučíně, v jeho pravé části, byl vytvořen sochařem Jánem Baltazarem Jandou v roce 1874. Jde o novogotický oltář, který zdobí reliéf Růžencové Madony, na němž je zachycená v nebeské slávě Panna Marie s Ježíškem, jak předává klečícímu sv. Dominiku růženec. Vpravo je do modlitby hluboce ponořená sv. Kateřina Sienská s věncem růží u svých nohou. Shodný reliéf Janda krátce předtím vytvořil také pro kostel sv. Pavla při dominikánském klášteře v Berlíně - Moabitu v letech 1872 -1873.
Oltářní stůl pochází na první pohled z jiné dílny, stejně jako vrchní část tohoto oltáře. Ta je původně upravená v teplém hnědočerveně oranžovém mramorování, jež bylo realizované na žlutém podkladě. Mramorování je hodně spojené s přemalbou, při čištění zůstává zachován jen podklad. Celý oltář je jednou přemalován hrubou olejnatou vrstvou barvy, stejně tak jako všechny oltáře ve zdejším kostele. Spodní oltářní stůl je původně ve tmavě hnědém fládru se zlacenými linkami barevnými hloubkami.
RESTAUROVÁNÍ A JEHO PRŮBĚH
Avšak od doby, kdy Oltář Panny Marie Růžencové vznikl, uplynula řada let a jeho jednotlivé části začaly postupně chátrat. Z toho důvodu bylo v roce 2024 zahájeno jeho restaurování.
Samotné rozmontování oltáře ukázalo skutečný rozsah škod. Spodní části obložení byly roky doslova „utopeny“ pod úrovní dlažby, kde vlivem vlhkosti dřevo trouchnivělo. Vrchní deska obětního stolu byla navíc silně napadena červotočem a při demontáži se zcela rozpadla.
Proces čištění:
Restaurátorský průzkum ukázal, že chemické čištění by poškodilo původní barevné vrstvy. Bylo proto nutné přistoupit k mravenčí ruční práci:
- Mechanické oškrábání: Přebroušení fládru a očištění druhotných nátěrů ze zlacených částí (věžičky, hlavice sloupů, svatostánek).
- Ochrana polychromie: Těla sloupů a zdobná „zrcadla“ byla čištěna ručně, aby se zachovala původní malba, která by se pod chemií rozpustila.
Doplnění chybějících detailů:
Aby se oltáři vrátila jeho celistvost, musely být doplněny chybějící prvky:
- Dřevo a tmel: Úbytky dřevní hmoty zaplnil speciální dřevitý tmel. Chybějící ozdobné prvky (tzv. kraby) byly domodelovány ze směsi polyesteru a pilin.
- Nové prvky: Truhlářsky byly znovu vyrobeny části říms a jeden ze sloupků.
- Detaily postav: Jemným tmelem restaurátoři opravili i drobné detaily na reliéfech, jako jsou prsty světců nebo praskliny v postavě Ježíška a Boha Otce.
Návrat zlata a barev
Nejviditelnější změnou prošlo zlacení. Restaurátoři postupovali s maximální úctou k původní technologii – na místech, kde bylo dříve zlacení na poliment (tradiční hlinkový podklad), bylo opět použito pravé růžové plátkové zlato.
Finální retuše proběhly s využitím akvarelových a olejových barev, které citlivě sjednotily původní a nové části. Zcela nově byla vyrobena také dvířka svatostánku, která se bohužel nedochovala. Jejich nová, zjednodušená verze byla vkusně doplněna malbou kalichu a ornamentů.
Dnes již Oltář Panny Marie Růžencové opět slouží svému účelu. Poté, co prošel zmíněnými procesy oprav, byl úspěšně sestaven a následně pak během jedné z nedělních bohoslužeb posvěcen.
Oltář Panny Marie Růžencové před restaurováním
Fotografie Oltáře Panny Marie Růžencové před restaurováním
Oltář Panny Marie Růžencové v průběhu restaurování
Fotografie z průběhu restaurování Oltáře Panny Marie Růžencové
Oltář Panny Marie Růžencové po restaurování
Fotografie Oltáře P. M. Růžencové ke srovnání z doby před a po restaurování.
