K ZAMYŠLENÍ

PŘEVOZNÍK A UČENEC

Řecký učenec zkoumal oblasti kolem řeky Nil. S pýchou a nadmíru spokojen se svou vědou a filozofií hledal v těch temných místech tajemství, která střeží příroda.

Při jedné příležitosti musel překročit řeku, a tak nastoupil na loď. Starý převozník rázně vesloval a nepřítomně se díval do vody. Najednou se ho učenec zeptal: „Znáš astronomii?“ „Ne, pane.“ „Tak to jsi ztratil čtvrtinu života. Umíš filozofovat?“ „Ne, pane.“ „Tak jsi ztratil další čtvrtinu svého života. Víš něco z historie světa?“ „Ne, pane.“ „Přišel jsi tedy o další čtvrtinu života.“

Vtom loďkou zalomcoval poryv větru. Převrátila se a oba muži spadli do řeky. Převozník se začal mohutnými tempy blížit ke břehu. Učenec mizel bez milosti pod hladinou, křičel z plných plic a bojoval o život.

Převozník se jej snažil zachytit a při tom volal: „Umíš plavat?“ „Ne!“ „Tak to přijdeš o celý svůj život!“

DŘEVORUBEC

Do továrny na dřevo přišel muž žádat o práci. Nabídli mu dobrý plat a lepší podmínky než jinde. Umínil si tedy, že vyrobí kvalitní papír. 

Prvního dne se přihlásil u mistra. Ten mu dal sekeru a přidělil mu kus lesa. Šťastný muž se vydal do lesa kácet stromy. Během jediného dne jich pokácel osmnáct.

„Blahopřeji,“ řekl mu mistr. „Jen pokračuj.“ Povzbuzen jeho slovy se dřevorubec rozhodl následujícího dne svou práci ještě vylepšit. Uložil se k spánku velmi brzo.

Ráno se probudil dříve než ostatní a vydal se do lesa. Přes veškeré úsilí se mu však nepodařilo pokácet více než patnáct stromů.

„Asi jsem unavený,“ pomyslel si a rozhodl se jít spát se západem slunce. Za úsvitu vstal s odhodláním překročit hranici osmnácti stromů. Ale nedokázal pokácet ani polovinu. 

Dalšího dne pokácel sedm stromů, potom pět a poslední den se celé odpoledne lopotil se dvěma stromy. Nejistě se vydal za mistrem. Byl připraven mu sdělit, co se mu stalo, a odpřísáhnout, že dělal, co mohl.

Ten se ho však zeptal: „Kdy jsi naposledy nabrousil sekyru?“ „Nabrousil? Na to jsem neměl čas. Měl jsem moc práce s kácením stromů.“ 

V AUTOBUSE

Čtyřiadvacetiletý mladík se díval v autobuse z okénka. Najednou vykřikl: „Podívej, tatí, stromy nám jdou naproti!“ Otec se na něj podíval a usmál se.

Mladý pár, který seděl blízko, se tomu dětinskému chování mladíka zasmál. Mladík znovu zvolal: „Podívej, tatí, mraky běží za námi!“

Dvojice neodolala a zeptala se mladíkova otce: „Proč nevezmete svého syna k nějakému dobrému lékaři?“ Muž se usmál a odpověděl: „Zrovna jsme tam byli, právě jedeme z nemocnice. Můj syn byl od narození slepý a dnes poprvé vidí.“

Každý člověk na zemi má svůj příběh. Nesuďte ho, dokud jej nebudete znát. Pravda vás překvapí.