ADVENT

Nový církevní rok začínáme obdobím adventu. V kostele je adventní věnec, liturgická barva tohoto období je fialová. Vše má svůj smysl a význam. Advent je z latinského slova adventus tj. příchod, máme na mysli příchod Pána Ježíše.

V adventu si připomínáme příchod historický Pána Ježíše před dvěma tisíci lety a prorocké předpovědi tohoto příchodu, připomínáme si však i budoucí příchod Pána Ježíše na konci dějinného údobí světa, který Ježíš předpověděl a slíbil a samozřejmě se připravujeme na liturgickou slavnost vánoc, tj. připomínku Ježíšova historického příchodu při jeho narození v Betlémě. 

V této adventní přípravě bychom se měli na svůj život podívat trochu jinak. Měli bychom si najít dostatek času a zamyslet se nad Boží láskou a dobrotou. Měli bychom uvažovat, jak nesmírně vzácný dar dostáváme v Ježíši Kristu. Odevzdat se celým srdcem Božímu plánu vykoupení, to je pro nás veliká výzva. 

Advent začíná nenápadně, bez velkých oslav a okázalostí. Je to čas milosti; čas očekávání završení dějin, kdy Kristus přijde ve své slávě; čas očekávání dne, kdy bude konečně obnoveno Království spravedlnosti a pokoje, které Ježíš hlásal a svým životem, svou smrtí a svým vzkříšením již i připravil.

Máme rozpoznávat znamení, která předznamenávají den Páně. Nesmíme váhat, protože čas se krátí. Advent je čas radostného očekávání Krista. Máme být bdělí a pozorní a měli bychom mít jasné zaměření k cíli svého putování: k setkání s přicházejícím Pánem.

Vyvolený národ dobře věděl o příchodu Mesiáše, přesto ho v Ježíši nerozpoznal. Proč se tomu tak stalo? Proč i my, ačkoli o tom víme a jsme připraveni, nerozeznáme Krista, jenž k nám přichází?

Žila – byla kdysi stařenka, které Bůh slíbil, že ji jednoho určitého dne navštíví. Samozřejmě, stařenka byla hrdá, že tak vzácná návštěva poctí její práh. Připravila se: uklidila byt, upekla koláče a uvařila nejlepší oběd. A pak začala čekat na návštěvu. Vtom někdo zaklepal na dveře. Stařenka rychle vyskočila, aby otevřela, ale když uviděla, že je to jen žebrák, ihned ho odbyla: „Ne, ne, jdi si dnes svou cestou! Dnes čekám samého Pána Boha”.

Žebrák přišel ještě dvakrát s prosbou o kousek chleba, ale stařenka mu pokaždé zavírala dveře před nosem. Čas utíkal a Bůh nějak nepřicházel. Nakonec už bylo pozdě a stařenka usnula. Ve snu se jí zjevil Pán Bůh a řekl: „Třikrát jsem k tobě přišel a třikrát jsi mě nepřijala.” 

Bratři a sestry, dny adventu jsou dny příprav. Snažme se právě v tyto dny dobře připravit na setkání s Pánem, jak nás o tom poučují i dnešní liturgické texty. Vždyť co Kristu udělá větší radost, než správné zachovávání Božích zákonů a přikázání lásky?